Švihanger Lucie Čudová

Švihání aka cesta za zhubnutím

Jsem máma dvou skvělých kluků. Moje sportovní minulost byla ještě do nedávna nulová. Sportu jsem se spíše vyhýbala, než abych ho vyhledávala. Teď je tomu už jinak. Ráda chodím na procházky, občas si také vyjedu na koloběžce nebo kole, ale hlavně mě baví skákat přes švihadlo. 

A jak jsem se ke švihadlu vlastně dostala? Úplně náhodou. Před lety jsem totiž hledala nějakou náhradu za běhání, které mě vůbec nebavilo. Švihadlo, které jsem zkusila, vypadalo jako skvělá alternativa. Se skákáním přes švihadlo jsem začala v lednu roku 2020. Tehdy pro mě bylo švihadlo pouze nástrojem k hubnutí. A zhubla jsem víc jak 30 kg. Celý můj příběh najdeš zde.Vůbec jsem neměla potřebu učit se nějaké triky. Stačily mi jen základní techniky, protože cíl byl jasný…zhubnout. Až do té doby, než mě Švihej oslovilo, zda se nechci o svoji cestu podělit a namotivovat tím další lidi. Souhlasila jsem. Přišlo první osobní setkání s Tomášem a Markem, kde nastal ten zlom. Přestal mi stačit ten základ a já se chtěla posunout dál. Líbilo se mi, co všechno se dá se švihadlem dělat. Tak jsem začala zkoušet nové a nové věci. Díky svému drillu a vytrvání jsem se dostala do bližšího kontaktu se Švihej, a tak mohu být nyní tam, kde teď jsem. 

Na švihadle mě nejvíc baví footworky, intervalové skákání a rychlost. Baví mě si prostě pořádně máknout. Asi mě taky nikdy nepřestane bavit ta nekončící pestrost, protože stále se je co učit, a kam se posouvat. Myslím si, že u skákání přes švihadlo se nedá dostat do bodu „umím všechno”. Dnes však mohu za sebe říci a vím, že cesta nesportovce ke švihadlovému nadšenci je sice klikatá, náročná, ale rozhodně stojí za to!