Proměna Míši
Míša: Z lenošky ke švihadlu a k sebevědomí
Maminka pětiletého syna, Michaela, začala po porodu pomalu nabírat na váze. „Zpočátku jsem si říkala, že je normální mít pár kilo navíc. Ale když moje váha překročila devadesátku, začaly problémy. Oblečení mi nesedělo a zadýchávala jsem se i při hře se synem.“
Problémy s váhou se pokoušela řešit různými způsoby – od návštěvy lékaře kvůli možnému vlivu štítné žlázy až po zkoušení různých diet. „Nic dlouho nevydrželo, pohyb mě nebavil, a co hůř, přestala jsem si věřit,“ vzpomíná.
Se švihadlem na startovní čáře
Zlom přišel letos v srpnu na sportovní akci v Pardubicích, kde si poprvé vyzkoušela švihadlo. „Když jsem viděla ukázky od zkušených švihadlových nadšenců, okamžitě mě to chytlo. Syn mě nakonec přemluvil, abych si švihadlo koupila i já. Bylo to impulzivní rozhodnutí, ale jsem za něj neskutečně ráda.“
Začátky ale nebyly snadné. „Prvních deset přeskoků snožmo v kuse bylo sci-fi. Byla jsem nešikovná, rychle jsem se zadýchala a o technice ani nemluvím. Přesto jsem vytrvala, i když se výsledky neukazovaly hned.“
Míša
První úspěchy a motivace pokračovat
„Najednou jsem si všimla, že se vejdu do oblečení, které jsem roky neoblékla a centimetry začaly mizet. Ten pocit, že se tělo mění k lepšímu, mě nakopl nepřestávat.“
Klidné tempo bez tlaku
Michaela našla svůj rytmus. „Nejsem typ, co se učí každý měsíc nové triky, ale baví mě KickStarter, který stále opakuji. I když technika zatím není dokonalá, cítím se lépe a věřím, že s časem se posunu dál.“
Co pohání Michaelu dál
Její motto, které si připomíná při každém tréninku, zní: „Není důležité za jak dlouho, ani jakým způsobem se nám podaří dosáhnout vysněných cílů, ale jestli máme odvahu a chuť vytrvat na cestě k nim, abychom nakonec mohli mít dobrý pocit sami ze sebe a z odvedené práce.“
Michaela je důkazem, že s trpělivostí a odhodláním lze překonat nejen váhu, ale i vnitřní bariéry. Její cesta ke zdravějšímu já stále pokračuje, ale už teď je inspirací pro ostatní.