Švihej vs ThermoHuman: Co ukázala termografie při švihání?

Máme rádi testy a pokusy. Tentokrát jsme se pustili do testu se společností ThermoHuman, která se, jak už název napovídá, specializuje na termografii – sledování svalových partií při zatížení. Jak si vedly naše partie při švihání? Vzali jsme dva styly skákání a porovnali, které svaly dostávají nejvíc zabrat. Rovnou přidáváme doporučení pro další trénink.

Co se v článku dozvíš

• Co je to termografie
• Využití termografie ve sportu
• Jak dopadl Švihej pokus ve spolupráci s ThermoHuman

Co je to termografie

Termografie je zobrazovací technika, která měří teplotu povrchu těla pomocí infračerveného záření. Laicky řečeno pomocí termografie můžeš vidět svaly, které při dané aktivitě zapojuješ nejvíce.

Díky termografii můžeš tedy získat informace o teplotních rozdílech na povrchu těla, což kromě zatížení jednotlivých svalových partií pomůže odhalit i další fyziologické změny, jako je zánět, zranění nebo nerovnováha v cirkulaci krve.

S prvním využitím termografie ve sportu, konkrétně ve fotbale přišli studenti na madridské Universidad Politecnica v rámci studie „Nové technologie aplikované ve sportovní vědě“. Zkrátka se rozhodli pomocí termografie mapovat zátěž sportovního tréninku. Madridská univerzita ve spolupráci se španělskou nejvyšší fotbalovou soutěží (La Liga) odhalila potenciál termografie jakožto nástroje pro prevenci zranění sportovců. Spolupráce se pak rozrostla i do dalších sportovních soutěží po celém světě (NBA, MLB, MLS, Ligue 1 nebo Liga MX).

V současnosti se termografie využívá ve sportu především v těchto oblastech:

• Prevence zranění – odhalení míst s abnormálně vysokými teplotami, což může naznačovat možné problémy jako přetížení svalů nebo tendence ke zranění
• Sledování hojení – teplota zraněné oblasti může poskytnout informace o tom, jak rychle se tělo zotavuje
• Zvýšení výkonu – monitorování reakce těla na fyzickou zátěž pomoci trenérům a lékařům lépe porozumět fyziologii sportovce a optimalizovat tréninkové plány

Termografie je užitečný nástroj pro sledování tělesných procesů, který může doplnit další diagnostické metody a přispět ke zlepšení výkonnosti, prevenci zranění sportovců a urychlení rekonvalescence.

Švihej versus ThermoHuman

Thermohuman je španělská inovativní společnost, která se specializuje na vývoj a aplikaci termografie ve sportu, zdravotnictví a výzkumu. Společně s nimi jsme se pustili do pokusu. V rámci něj jsme samozřejmě skákali přes švihadlo a zkoumali reakci jednotlivých svalových skupin. Našim cílem bylo zjistit zatížení jednotlivých svalových partií při švihání pro jeho využití v tréninku a rekonvalescenci. Celkem jsme vyzkoušeli dva styly skákání přes švihadlo. Vybrali jsme si střídání nohou a vysoká kolena.

Střídání nohou

Při nižší frekvenci skákání přes švihadlo nedochází k takovému zatížení nohou, jako by se na první pohled mohlo zdát. Na druhou stranu se skvěle prohřejí záda a ruce. Výjimku na nohou představují kotníky. Testování jsme prováděli my sami. Troufneme si říct, že máme vyladěnou techniku. Tím pádem každý nemusí mít stejné hodnoty.

Největší zapojení svalů při skákání střídání nohou je u tricepsu, bicepsu, předloktí a celých zad.

Tato forma skákání ti může pomoci před tréninkem horní poloviny těla jakožto warmup aka zahřátí, ale zároveň může být součástí samostatného tréninku při delším intervalu.

Vysoká kolena

Při této technice dochází k většímu a komplexnímu zapojení primárně nohou a zad. Druhotně pak dostávají zabrat celé ruce, ale to je spíše efekt zvýšeného rozsahu práce nohou a frekvence přeskoků.

Rozsah pohybu nohou má za následek velké zapojení hamstringů, hýždí a lýtek. Zatížené je i bederní svalstvo, protože tělo je ve vzpřímené aktivní poloze.

Po tomto skákání můžeš v klidu přejít na trénink nohou jak silový, tak ale i dynamický nebo plyometrický. Samo o sobě je skákání přes švihadlo s vysokými koleny výborná aerobní nebo anaerobní zátěž.

Co z toho plyne

U obou stylů skákání je důležitá frekvence. Střídáním nohou se můžeš zahřát před tréninkem, ale klidně taky rozjet vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT), přičemž největší zátěž pociťují ruce. Ruce obecně dostávají více zabrat, než si možná myslíš. Opakujeme to na každém workshopu, že švihání není jen o nohách. Proto možná „švihání“, chápeš?

U stylu vysoká kolena je samozřejmě celková zátěž o něco větší, což poznáš i bez termografie. Tady naopak dostanou zabrat především nohy.

Oba styly mohou být rozcvičkou ale i skvělým tréninkem s velkým počtem zapojených svalových partií.