Švihání vs. běhání. U čeho se víc zapotíš? Otestovali jsme to s VO2max

Co je podle tebe fyzicky náročnější? Běh nebo skákání přes švihadlo? Nedalo nám to a rozhodli jsme se to otestovat v terénu. Máme pro tebe připravený náš vlastní průzkum a překvapivé výsledky.

Švihadlo versus běh

Na začátku roku jsme dostali nápad s naším kondičním a silovým koučem Janem Musilem vymyslet výkonnostní –⁠ zátěžový test pro švihadlo. Abychom zjistili, jestli by takový test mohl být platný (validní), museli jsme otestovat, jak náročné/intenzivní je skákání přes švihadlo v porovnání s během. Ve světě jsme nemohli najít jedinou studii či článek, který by se zabýval touto problematikou. Teda alespoň způsobem, kterým bychom potřebovali. A proto jsme si museli testování pošéfovat sami... tím se odstartoval náš společný „výzkum” společně s 5 sportovci – našimi Šviháky.

Co jsme testovali

Testovali jsme parametr VO2max neboli maximální spotřebu kyslíku při zátěžovém testu spiroergometrie (zjišťování odezvy organismu na zátěž), kdy se sleduje funkce plic (plicní ventilace) a srdeční frekvence. První problém, který bylo třeba vyřešit, byla limitace testovacích zařízení, která ještě donedávna byla pouze „drátová” s přívodní trubicí k masce. V takovém případě by byl test se švihadlem prakticky neproveditelný. Naštěstí doba jde rychle dopředu a díky modernímu bezdrátovému přístroji VO2 Master jsme mohli zátěžový test s analýzou ventilace/dýchání zkusit i se švihadlem. Testování nám umožnilo skvělé ostravské fitko Colliery Crossfit.

Průběh testu se švihadlem

Když už jsme měli všechny laboratorní podmínky otestovat, bylo třeba vymyslet podobu zátěžového testu pro švihadlo. Abychom organismus dostatečně zatížili a mohli přivést výkon na maximum, test musel trvat alespoň 10 minut. Kdo skáče přes švihadlo, tak ví, že 10 minut je moc dlouhá doba, hlavně pokud intenzitu v rámci testu chceme stupňovat (postupně zvyšovat rychlost). Test jsme nakonec stanovili na 8 minut zapracování, které se skládalo z 30 sekundového intervalu skákání prostřídaného cvikem s vlastní váhou (klik, výpad, dřep). Intenzita se postupně zvyšovala, až na konci rozvičky dosahovala nějakých 80 % úsilí. Okamžitě po skončení 8 minut zapracování začal testovaný člověk 3 min ALL OUT interval (na 100 %, absolutní chlív, zničit se na maximum). Celý tento proces byl monitorován.

První kolo testování, ve kterém jsme se snažili v rámci 3 min ALL OUT testu se švihadlem o co největší počet přeskoků, jsme nebyli spokojeni s VO2max výsledky. Proto jsme v druhém kole testování změnili stanovený cíl Šviháků.

Nově jsme všem účastníkům řekli, aby ze sebe vydali 100 % (ALL OUT) a nemysleli na to, že udělají technickou chybu. Pomohlo nám to? Čti dál nebo se podívej na našlapané video z celého testování.

Testování na běžeckém páse (běhátku)

Další test, který testovaní Šviháci museli absolvovat, byl zátěžový test stupňovaný do maxima na běžeckém páse. Tento test je považován za ZLATÝ STANDARD v určování VO2max, a proto jsme ho zvolili pro porovnání našich výsledků.

Mrkni na výsledky

Na konci druhého kola testování na švihadle jsem si osobně (Tom) oddechl, protože jsem už od začátku tvrdil, že švihadlo dokáže vyvolat stejnou odezvu (je stejně intenzivní) jako běh.

Na tabulce níže můžeš vidět, že z 5 probandů (testovaných) dosáhli 4 vyššího VO2max na běhátku a 1 na švihadle. Rozdíly však byly maximálně do 10 %, v průměru pak 6,16 % vyššího VO2max u běhu. Na základě vysokého korelačního koeficientu (0,906) mezi hodnotami VO2max běh vs. švihadlo můžeme říct, že zátěžový test na švihadle je spolehlivým prediktorem pro určení VO2max oproti zlatému standardu = běh.

Tabulka výsledků Běh vs. skákání přes švihadlo

Limitace

Nakonec je nutno zmínit i limitace našeho testování: Otázky, které testování přineslo, a další cesty či scénáře, které by bylo třeba příště otestovat. Pokud bychom měli větší rozpočet, tak by bylo ideální otestovat větší počet probandů, ideálně pak 30–50.

Během tohoto několika měsíčního testování jsme absolvovali několik konzultací s řadou odborníků na fyziologii a samotné zátěžové testování. Na povrch vyplynula jedna zajímavá otázka, kterou by bylo do budoucna vhodné prověřit. Jaké je samotné zapojení svalů při běhu a při skákání přes švihadlo? Moderní monitory (např. Moxy monitor) by byly schopny ukázat, jak moc se zapojují klíčové svalové partie, jako jsou záda, zadní a přední stehna či paže. Toto porovnání by nám poodhalilo, jestli se tyto aktivity vůbec dají srovnat. Je totiž možné, že skákání přes švihadlo nevyžaduje tak velké zapojení svalů, což může vyústit v menší poptávku těla po kyslíku = menší naměřené VO2max.

Na závěr bychom rádi podotkli, že toto testování je vhodné pouze pro pokročilé Šviháky – lidi, co už mají zkušenost a odšvihané objemy tréninků. Pokud jsi švihadlem nepolíben/a, mrkni na náš článek Jak začít skákat přes švihadlo. Šviháš dýl a chceš se posunout? Mrkni na náš článek o kondičním švihání. Testování nám mnohé zodpovědělo, ale jak vidíš, tak přineslo i nové otázky. A ty si zodpovíme někdy příště.